Principy sexuální výchovy


3.  Standardy kvality sexuální výchovy

Pedagogické standardy

  • Sexuální výchova musí odpovídat věku, zralosti a stavu osobního rozvoje mladého člověka. Proto je nutné přizpůsobit sexuální výchovu každého mladého člověka jeho individuální psychologické a vývojové fázi. Rámec zkušeností v patřičné fázi nesmí být překročen.
  • Sexuální výchova přistupuje k dětem a mladistvým jakožto jedinečným osobnostem, bere je vážně a dává jim prostor vyslovit své otázky, strachy a očekávání. Emoce totiž musí být vyjádřeny a hodnoty aktivně zpracovány s možností pokládat další otázky.
  • Dobrá sexuální výchova pracuje celostně. Vedle tělesných a psychických změn se zabývá rovněž pocity, úlohou rozumu a významem rozhodnutí, vytvářením přátelství a vlivem sociokulturního prostředí. Především jde o schopnost převzít odpovědnost za sebe a za ostatní.
  • Při sexuální výchově je nutné respektovat přirozený pocit studu a zohlednit ho při výběru vyučovacích obsahů a materiálů. Vlastní sexuální zkušenosti do hodin sexuální výchovy nepatří.
  • V průběhu puberty by měl být vytvořen prostor, ve kterém by si děvčata a chlapci upevnili svou pohlavní identitu a posílili vědomí své hodnoty. Proto je při probírání určitých sexuálních témat smysluplné oddělení chlapců a děvčat. Až následně je smíšené vzdělávání účelné, neboť skrze pochopení vlastního pohlaví se otevírá nový pohled na pohlaví opačné.
  • U specifických sexuálních témat by měli být vyučováni převážně chlapci muži a dívky ženami.
  • Mladistvým je třeba poskytnout dostatek času, aby se vyrovnali s různorodými tématy souvisejícími se sexualitou a vytvořili si na ně vlastní podložený názor.
  • Obsah sexuální výchovy má být zpracován interaktivně. Vytvoření vlastních názorů a promyšlených rozhodnutí má velký vliv na další individuální vývoj a osobní růst jednotlivce.

Standardy vzdělávání pedagogů sexuální výchovy


  • Pedagogové sexuální výchovy musí projít interdisciplinárním vzděláním v oblasti biologické, psychologické, etické, pedagogicko-didaktické a duchovní.
  • Vzdělávání pedagogů sexuální výchovy zahrnuje také osobní rozvoj v oblasti sexuality. Pedagogové sexuální výchovy musí být zralými osobnostmi, které dokážou správně odhadnout a aplikovat potřeby osobnějšího přístupu nebo naopak zachování určitého odstupu, a zároveň dokážou s žáky vytvořit prostředí, ve kterém jsou ctěny hodnoty a které nabízí prostor pro vytvoření vlastního názoru.
  • Kvalitu výuky by měl zajišťovat mentoring, supervize a další pravidelné vzdělávání.
  • Koncepty sexuální výchovy mají být vypracovávány společně ženami i muži, a to tak, aby byly na aktuální vědecké úrovni. K tomu je potřeba vést v oblasti sexuálního vývoje a pedagogiky potřebný výzkum.
  • Koncepty vzdělávání v oblasti sexuální pedagogiky musí být pravidelně vyhodnocovány.